Prašná brána
Pozdně gotická městská brána byla postavená na místě starší branské věže, související s opevněním Starého Města pražského z doby panování Václava II. Založením Nového Města svůj význam ztratila a začala chátrat. Stavba současného objektu patrně souvisela s královským sídlem, jež od 70. let 14. století stávalo v těsném sousedství brány v místě dnešního Obecního domu.
Brána byla koncipována převážně jako reprezentativní symbol i místo výběru cla. Její výstavba začala v roce 1475, měla základy sahající téměř devět metrů pod úroveň dnešního terénu a byla vysoká 42 metrů. Stavba však zůstala nedokončena, což bylo pravděpodobně důvodem, proč byla jen provizorně zastřešena. Asi od roku 1715 sloužila jako skladiště střelného prachu, odtud název „Prašná“.
Dnešní vzhled věž získala až v letech 1878–1886 za pseudogotické puristické úpravy, kterou vedl architekt Josef Mocker, který nechal zhotovit novou dlátkovou střechu s nárožními věžičkami a ochozem a dal odstranit hodiny ze začátku 19. století. Dílem jeho přestavby jsou i všechny klenby, stejně jako plastická výzdoba brány, která doplnila zbytky původní výzdoby.